11 května 2010

Zmigroval jsem z Popcorn Hour A100 na WD TV Live HD

Je to asi týden, co můj Popcorn Hour A100 nahradil WD TV Live HD. Slíbil jsem, že v případě zájmu zveřejním rychlé plusy a mínusy obou media přehrávačů.


WD-: WD má debilní jméno, to říkájí všichni a všude, kromě marketingového oddělení WD. Ovšem při nákupu je důležité ho dodržet. Jen tak dostanete verzi s Ethernetem, což bylo pro mně rozhodující (filmy uložené na NASech). Dělá se i verze bez síťové konektivity, pak tam cpete filmy jen z připojeného USB disku.

0:0 Oba přehrávače jsou chlazeny pasivně. Při přehrávání tedy slišíte jen ticho.

0:0 Oba přehrávače přehrají cokoliv jsem jim předhodil. Tedy zejména z netu stažené DivX, XviD a MKV.

WD+-: WD je výrazně menší, ale také do něho nedostanete interní 3.5" disk, což do Popcorna šlo, ale nikdy jsem tak neučinil, protože by v tu chvíli ztratil bezhlučnost.

WD+: WD má mnohem lepší citlivost na dálkový ovladač, což je u mne výrazné plus (mohu ho ovládat odrazem o plátno). Popcorn byl v tomhle fakt hodně tupej.

WD+: WD má ovladač s minimem čudlíků, což je kupodivu plus. Ve tmě (projektor) se na něm hmatově snadno zorientujete. Popcorn měl záplavu jen lehce fluoreskujících, ale hlavně stejných čudlů a byl problém ho ve tmě používat.

WD+: WD umí downmixovat DTS do stereo výstupu. Nové Popcorny to umí též, ale A100 to neuměla. Nebylo to pro mne důležité (AV reciever).

WD+-: WD má digitální výstup optický, Popcorn ho měl SPDIF. Můj receiver má oboje, takže je mi to jedno (jen jsem musel koupit kabel), ale pro někoho by to mohlo být důležité.

WD+: WD má výrazně rychlejší odezvu při pohybu v menu. Vše se vykresluje rychle. S Popcornem to bylo občas obtěžující.

WD-: Pozici titulků k obrazu si nepamatuje. Na mne jsou standardně moc vysoko v obraze, takže s nimi šoupu s každým filmem dolů (pár stisků tlačítka Dolů na ovladači).

WD-: WD má zprasenou roli jako UPnP Player. Prostě se mi ho nedáří rozumě z iPhonu nebo PC ovládat UPnP Controlerem. To mě štvě dost. Popcorn v tomto taky nebyl dokonalý, ale měl jasně definovanou množinu vad (a potřebu občasného rebootu).

WD+-: WD má nově podporu Windows Media Player 12 funkce Play To. Ta funguje skvěle. Otevřete si WMP, vyberete písničky (z lokálu nebo z UPnP Serveru) a řeknete Play To WD. WMP ale pak nesmíte zavřít. A hlavně tahle funkce je až ve WMP 12 (Windows 7 only).

WD-: WD mi zatím nepřehrává DVB-T stream, který mi generuje server pomocí DVBVieweru. To Popcorn uměl. WD to snad umí taky (letmý Google), ale ještě jsem se nedokopal to zkoumat.

02 dubna 2010

Letem světem s HP Mini 5102

Dostal se mi na pár hodin do rukou HP Mini 5102 v jedné z nabušenějších variant (3G modul, displej s vyšším rozlišením). Při mé slabosti pro malé a elektronické si nemohu odpustit pár postřehů:

  • Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. - nízkozdvihová klávesnice s tlačítkovým uspořádaním a mezerami mezi klávesami (Apple dědictví) je pro mne utrpením. Navíc chybí samostatné PgUp/Down a Home s Endem.

  • Stejným heslem můžu rychle označit přemíru lesklých plastů. V černé variantě se patlají opravdu úchvatně. Nechal bych ty designéry zhynout pomalou mučivou smrtí. Koho napadlo ho úmístit například na touchpad (!) a okolo displeje, kde přiložíte prsty, když ho chcete otevřít?

  • Atom je opravdu líný procesor, což navíc vede k potřebě ho v jeho neustále zátěži hlučně chladit.

  • Displej je naštěstí matný a dokonce krásně jasný (pokud tedy odhalíte, že jas se reguluje s pomocí klávesy s Windows logem, ačkoliv Fn je též přítomna - zřejmě opět jakési Apple stigma). Bez problému můžete pracovat i za plného jarního slunce venku!

  • HP se vyžilo v tyrkysových LEDkách a má štěstí, tím mne nepobouřilo. Vše hezky září. Dokonce je indikátor nabití i na baterce.

  • Krátká opěrka před klávesnicí vede k tomu, že hrana notebooku vás tlačí do dlaní.

  • Spousta předinstalovaného crapwaru od HP, který musíte po instalaci odstranit.

  • Při dokončení instalace Windows 7 toho moc ovlivnit nemůžete (tentokrát ani jazyk OS), ale musíte ji přečkat. Na slabém HW to trvá dlouho.

  • Je neuvěřitelné, co vše lze nacpat do tak malého rozměru: bluetooth, webkamerka, čtečka SD, wifi, 3G modul. Součástí 3G modulu je dokonce GPS.

  • Dodávaná baterie s přehledem udrží netbook v běhu déle než 3 hodiny plné práce.

15 února 2009

Euro, koruna a krize

Nedokážu posoudit jak tísnivá je krize v zahraničí. Sleduji to jen přes média a ta jsou z definice vždy katastrofická. Zato každý může sledovat naši vlastní, českou, podobu krize z prahu svého domu. Přestože krize je příznakem globální ekonomiky a má globální rozsah, zdá se mi, že Češi zase objevili způsob jak mít něco speciálního.
Fakt je, že sama naše ekonomika je zvláštní a to dost nebezpečným způsobem. Realita je taková, že automobilová výroba sice na první pohled tvoří výraznou část naší produkce, ale nikdo vlastně nespočítal kolik lidí je na ni existenčně závislých, ačkoliv přímo nemontují auta u pásu nebo třeba nevyrábí brzdové destičky. Tohle uspořádání generuje ohormné zpoždění propadu. A samozřejmě neplatí, že když Škodovka prodá o 30% míň aut, tak obchod s nábytkem na boleslavském sídlišti prodá o 30% míň stolů. Ten také může klidně zkrachovat, protože nepracuje s takovou marží a kumulovaným ziskem jako Škoda. O přístupu k úvěrům nehovořím. Dopady do ekonomiky se tedy odhadují blbě, což je věc neblahá pro ekonomy a bohužel blahá pro politiky.
Pokud se na něčem nedá jednoduše shodnout, tak se to dá ohnout oběma způsoby a posloužit si tím libovolným způsobem. ČSSD i ODS to právě předvádí. Zkusme nalézt alespoň nějaké záchytné body.

Euro

Obecně panuje přesvědčení, že by Euro českému obchodu prospělo. Proč? Protože jeho zavedení odstraňuje kurzové riziko. Každé riziko se projevuje v koncové ceně a to navíc s rizikovou prémií. Pokud obchodník použije nějaký zajišťovací instrument, musí zaplatit bance a to tolik, aby se nejen zajistil, ale i vydělala banka, pokud se rozhodne zajistit sám, tak obvykle skončí s vyšší vlastní přiřážkou určenou na kurzové pohyby, než by bylo nutné. Příplatky za riziko tak prodražují produkci a samozřejmě snižují konkurenceschopnost. Intenzivně obchodujícím firmám samozřejmě nic nebrání už teď fungovat v Eurech, ale velká část plateb (platy, platby státu) se prostě musí provést v Korunách.
Druhá věc je, že nám aktuálně slaboučká Koruna pomáhá za krize přežít. Omezuje chuť po spotřebě importovaného zboží (což je věc, která se jinak dosahuje v EU těžko) a zlevňuje naše exporty. Navíc relativně zlevňuje i již nasmlouvanou pracovní sílu, což je opět něco téměř pohádkového. Vzhledem k tomu, že export je to na čem stojíme, tak to není špatná zpráva, ne? Myslím tedy, že v současnosti je pro nás Koruna jednoznačnou výhodou oproti stavu, kdybychom měli Euro.

Šrotovné

Je nesporné, že prvním nástrojem proti krizi, který se v ekonomice projevil je šrotovné. Tedy německé šrotovné. Výroba Fábií běží opět na 100%, aby dokázala pokrýt poptávku po autech v přepočtu za 130.000 Kč. Jisté je jedno: není dobrý nápad zavádět šrotovné v ČR a něco jsme přehlédli. První je jednodušší: stát zadotuje část nákupní ceny vozu. Na tom rozhodně nevydělá přímo. DPH, silniční daň (o dani ze zisku výrobce nemluvím, ta letos vysoká nebude) by shrábnul tak jako tak (DPH z jiné spotřeby a silniční daň ze starých aut). Aktuálně je veden spíš snahou odvrátit škody, které by hypoteticky nastaly, kdyby automobilky přizpůsobily úroveň produkce reálné poptávce. A tím se dostáváme k tomu přehlédnutí. Krize jen ukázala, že automobilová výroba je nafouklá bublina. Bez uměle nafouklé poptávky tažené nesmyslnou spotřebou je rovnovážná produkce snad někde na polovině objemu výroby aut. Realita je prostě taková, že není velký rozdíl mezi tím, jestli máte auto 3 nebo 5 let. V praxi se ovšem uplatňoval spíš ten první model. Pokud přejdete na ten druhý, objeví se převis produkce. Její zvednutí šrotovným je dočasné. Když se nevyčerpají peníze vlád, tak se vyčerpají řady ojetých aut už předtím zdecimované eko opatřeními. Doufá se, že do té doby se vše vrátí ke starému, ale je tu riziko, že lépe už bylo. Za této situace je jedině rozumné automobilovou produkci pomalu snížit už teď a trh vyčistit, protože dlouhodobě stimulovat ho nedokážeme. To by byla cesta, kdy bychom dokázali část kapacit v ČR převést během dvou nebo pěti let převést někam jinam. Takhle jednou narazíme na schod a bude to bolet.

Vládní výdaje

Šrotovné je jen jednou z palety vládního rozhazování, které by mělo zřejmě vyléčit koně, který se zastavil. Jisté je, že peníze vlády jsou ty nejdražší, které teď máme. Teda hlavně spíš nemáme. Rozpočty vlád byly schodkové už před krizí. Za ní se schodky zásadně zvýší a pokud to, co nemáme ještě roztočíme v ohromné poslední hostině, tak tu máme dlouhou krizi, která nás bude dusit po dalších třeba 20 let.
Lidé začali šetřit z důvodů nejistoty očekávání. To je logický krok. Vlády se chovají naprosto opačně. Tedy nelogicky. Navíc většina vládních výdajů bude mít velmi dlouhý průběh, ale nyní je třeba šokové změny představ firem o budoucím vývoji, aby se vývoj zlomil. Ten se tím nedosáhne.

Jak?

Přesto se zdá, že se v ČR začína vykrystalizovávat cesta, která by nás snad jednou nemusela mrzet:
  • žádné velkolepé vládní utrácení
  • zrušení DPH na firemní vozy odblokuje odložený nákup firem, které jsme zastavili fakt v ten nejlepší okamžik tak nějak sami
  • urychlení odpisů změní neochotu firem investovat právě teď
  • znovu se začíná mluvit o reformě sociálního systému, který z našeho rozpočtu dělá z velké části pevně daný průšvih na roky dopředu

30 ledna 2009

Rajčatové expresso

Tenhle recept na rajčatovou polévku miluji, protože splňuje všechna receptová nej: vyžaduje minimum surovin (obvzláště ne ty, které zrovna nemáte nebo ty, které vám ve špajzu vydrží jen pár dní), je rychlý na přípravu a výsledek je velmi poživatelný.
Potřebujete rajčatový protlak. To tvoří téměř 90% produktu (ovšem zdaleka ne chuti), takže tady se nesmí šetřit. To myslím vážně. Kupte to nejdražší a nejlepší co dokážete. Já mám dobré zkušenosti s produkty firmy Valfrutta. Nejlépe nakombinovat jejich protlak a jejich loupaná rajčata (ty trochu rozkňohňejte). Anebo použijte protlak domácí.
Množství protlaku je jednoduché. Objemově prostě tolik, kolik chcete mít porcí polévky.
Protlak mrskněte do rendlíku a přidejte sůl, cukr, ocet a trošinku pepře. Jde o dochucování, takže je to podle chuti, ale vycházejte z toho, že samotný protlak by měl být tak dobrý, že ho dochucovat moc nebude třeba. Sajrajt kořením nespravíte.
Rendlík dejte hřát. Výhoda je, že se to může vařit jak dlouho chcete. Nepřipeče se to a rozvařit se už na tom nemá co.
Zasedněte k česneku. Více je lépe (základní ekonomická poučka). Oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Na pánvi rozehřejte olej a česnek osmahněte aby získal takovou skoro chipsovou konzistenci. Nesmíte to spálit, zhořkne to a můžete to vyhodit.
Hluboký talíř naplňte tím protlakem, přidejte zakysanou smetanu (opět bych na množství nešetřil), posypejte česnekem a jezte.

Názory se různí v tom, jestli se má smetana rozmíchat anebo jen z hrudky uďobávat jako kontrast. Oboje má něco do sebe.
Pokud tvrdíte, že to je vlastně jen protlak, máte pravdu. Proto ten musí být tip top. Ale smetana, teplota a česnek z toho udělají něco úplně jiného.

28 října 2008

Počítejte s námi

Ku příležitosti 28.10. armáda uspořádala pro veřejnost přehlídku. Tato přehlídka stála jen armádu minimálně 15 miliónů Kč. Samozřejmě se okamžitě stalo otázkou jestli to náhodou není vyhazování peněz. Při pohledu na celkovou částku se to určuje docela blbě - je to hodně nebo málo za takovou kratochvíli?
Zkusme se na to podívat suše ekonomicky. Podle optimistických odhadů přehlídce přihlíželo asi 10.000 lidí. Prosté dělení nás dovede k nákladům minimálně 1.500 Kč na jednoho diváka. A teď si položmě otázku: Přišlo by těchto 10.000 lidí na takovou akci, kdyby se tam platilo vstupné patnáctset? Byly bychom rádi, kdyby se našlo pět takových pošuků, kteří by za pohled na jedoucí tank vyplázli takovou sumu.
Z veřejných peněz má smysl platit to, z čeho má (alespoň potencionální) užitek většina těch, kteří naplnili svými penězmi daný rozpočet. A ten užitek je vyšší než náklady na to vynaložené. I pro veřejné statky by měl platit zákon mezního užitku. Je pravda, že ten se na ně aplikuje pouze velice obtížně, protože těžko určíte, kolik by daný spotřebitel byl ochoten za danou veřejně dostupnou věc zaplatit, když za ní platit nemusí. Ale tahle přehlídka má natolik nerovnovážný výsledek, že o její ekonomické nesmyslnosti asi ani nemůže být pochyb.
Mohlo by se zdát, že takto zářných ekonomických nesmyslných rozhodnutí státu je málo. Jenže jejich existence vede k podezření, že pouze nesmyslných, ale neprůhledných, je mnoho. Pokud stát není schopen nahlédnout u takto jednoznačných konin, že koná neefektivně, je téměř jisté, že v méně jednoznačných problémech se zachová se stejnou naivitou.

12 října 2008

Podraz jménem Podnikatelské eKonto

Vzhledem k tomu, že mBank stále nemá podnikatelské účty, zůstávám u eBanky - pardon, Reiffeisenbank. Z dob, kdy můj bankovní svět nebyl žlutý mám k účtu cenový program Plus zdarma. Výměnou za závazek k minimálním měsíčním kreditním obratům v určité výši získávám nižší cenu poplatků za běžné věci (např. příchozí platba na účet). Na druhou stranu jsem si nepořídil další služby, které by mě zajímali (jako Dávková komunikace nebo platební karta k podnikatelskému účtu), ale stojí nekřesťansky moc. No a nyní RB vylezla se zázrakem s názvem Podnikatelské eKonto. V něm jsou právě tyto služby, které bych využil, zdarma. Fajn, jdeme na změnu tarifu. Jenže už jsem potřelý matador ve čtení drobných písem. Takže jsem si uvařil čaj a zasedl k Excelu a porovnávání stávajícího (Plus zdarma) a zamýšleného (Podnikatelské eKonto).
Rychle zjistíte, že ceník Podnikatelského eKonta je řešen jako doplněk k ceníku celkovému. To má jeden skrytý půvab. Vypíchnete zvýhodněné položky a ostatní ponechate v ohromném ceníku celkovém. Což je také zakopaný pes. Protože u Podnikatelského eKonta jsou položky mimo akci odvozovány i v nejvyšším režimu zvaném Premium od programu Základ. Takže pokud mám nyní příchozí platbu v Plus zdarma za 1,80 Kč (z RB) a 3,80 (mimo RB), tak po konverzi na eKonto bych získal suprových 4,90 (z RB) a dokonce 6,90 (mimo RB)!
Celé to je samozřejmě o tom, že požadovaného měsíčního obratu dosahuji pomocí průměrně 40 příchozích plateb měsíčně, což je u podnikatelů vcelku běžné číslo (lidé prostě platí faktury). Takže lehce nahlédnete, že by mne přechod na eKonto přišel asi na 120 Kč měsíčně navíc. Za to bych získal něco (kartu a Dávkovou komunikci) zdarma. Ovšem zatím jsem se bez toho obešel a rozpočtená měsíční výhoda plynoucí z jejich nulové ceny je asi 111 Kč. Pokud bych o ně stál, tak by mě vyšlo levněji si zaplatit si je u mého stávajícího programu. Tam to při jejich ceně nejsem ochoten, takže zřejmě jejich užitek nepřevyšuje jejich náklady. Což je základ ekonomické teorie, kterou se pomocí různých nabídek Zdarma daří před lidmi úspěšně maskovat.