Počítejte s námi

Ku příležitosti 28.10. armáda uspořádala pro veřejnost přehlídku. Tato přehlídka stála jen armádu minimálně 15 miliónů Kč. Samozřejmě se okamžitě stalo otázkou jestli to náhodou není vyhazování peněz. Při pohledu na celkovou částku se to určuje docela blbě - je to hodně nebo málo za takovou kratochvíli?
Zkusme se na to podívat suše ekonomicky. Podle optimistických odhadů přehlídce přihlíželo asi 10.000 lidí. Prosté dělení nás dovede k nákladům minimálně 1.500 Kč na jednoho diváka. A teď si položmě otázku: Přišlo by těchto 10.000 lidí na takovou akci, kdyby se tam platilo vstupné patnáctset? Byly bychom rádi, kdyby se našlo pět takových pošuků, kteří by za pohled na jedoucí tank vyplázli takovou sumu.
Z veřejných peněz má smysl platit to, z čeho má (alespoň potencionální) užitek většina těch, kteří naplnili svými penězmi daný rozpočet. A ten užitek je vyšší než náklady na to vynaložené. I pro veřejné statky by měl platit zákon mezního užitku. Je pravda, že ten se na ně aplikuje pouze velice obtížně, protože těžko určíte, kolik by daný spotřebitel byl ochoten za danou veřejně dostupnou věc zaplatit, když za ní platit nemusí. Ale tahle přehlídka má natolik nerovnovážný výsledek, že o její ekonomické nesmyslnosti asi ani nemůže být pochyb.
Mohlo by se zdát, že takto zářných ekonomických nesmyslných rozhodnutí státu je málo. Jenže jejich existence vede k podezření, že pouze nesmyslných, ale neprůhledných, je mnoho. Pokud stát není schopen nahlédnout u takto jednoznačných konin, že koná neefektivně, je téměř jisté, že v méně jednoznačných problémech se zachová se stejnou naivitou.

Podraz jménem Podnikatelské eKonto

Vzhledem k tomu, že mBank stále nemá podnikatelské účty, zůstávám u eBanky - pardon, Reiffeisenbank. Z dob, kdy můj bankovní svět nebyl žlutý mám k účtu cenový program Plus zdarma. Výměnou za závazek k minimálním měsíčním kreditním obratům v určité výši získávám nižší cenu poplatků za běžné věci (např. příchozí platba na účet). Na druhou stranu jsem si nepořídil další služby, které by mě zajímali (jako Dávková komunikace nebo platební karta k podnikatelskému účtu), ale stojí nekřesťansky moc. No a nyní RB vylezla se zázrakem s názvem Podnikatelské eKonto. V něm jsou právě tyto služby, které bych využil, zdarma. Fajn, jdeme na změnu tarifu. Jenže už jsem potřelý matador ve čtení drobných písem. Takže jsem si uvařil čaj a zasedl k Excelu a porovnávání stávajícího (Plus zdarma) a zamýšleného (Podnikatelské eKonto).
Rychle zjistíte, že ceník Podnikatelského eKonta je řešen jako doplněk k ceníku celkovému. To má jeden skrytý půvab. Vypíchnete zvýhodněné položky a ostatní ponechate v ohromném ceníku celkovém. Což je také zakopaný pes. Protože u Podnikatelského eKonta jsou položky mimo akci odvozovány i v nejvyšším režimu zvaném Premium od programu Základ. Takže pokud mám nyní příchozí platbu v Plus zdarma za 1,80 Kč (z RB) a 3,80 (mimo RB), tak po konverzi na eKonto bych získal suprových 4,90 (z RB) a dokonce 6,90 (mimo RB)!
Celé to je samozřejmě o tom, že požadovaného měsíčního obratu dosahuji pomocí průměrně 40 příchozích plateb měsíčně, což je u podnikatelů vcelku běžné číslo (lidé prostě platí faktury). Takže lehce nahlédnete, že by mne přechod na eKonto přišel asi na 120 Kč měsíčně navíc. Za to bych získal něco (kartu a Dávkovou komunikci) zdarma. Ovšem zatím jsem se bez toho obešel a rozpočtená měsíční výhoda plynoucí z jejich nulové ceny je asi 111 Kč. Pokud bych o ně stál, tak by mě vyšlo levněji si zaplatit si je u mého stávajícího programu. Tam to při jejich ceně nejsem ochoten, takže zřejmě jejich užitek nepřevyšuje jejich náklady. Což je základ ekonomické teorie, kterou se pomocí různých nabídek Zdarma daří před lidmi úspěšně maskovat.