Nedokážu posoudit jak tísnivá je krize v zahraničí. Sleduji to jen přes média a ta jsou z definice vždy katastrofická. Zato každý může sledovat naši vlastní, českou, podobu krize z prahu svého domu. Přestože krize je příznakem globální ekonomiky a má globální rozsah, zdá se mi, že Češi zase objevili způsob jak mít něco speciálního.
Fakt je, že sama naše ekonomika je zvláštní a to dost nebezpečným způsobem. Realita je taková, že automobilová výroba sice na první pohled tvoří výraznou část naší produkce, ale nikdo vlastně nespočítal kolik lidí je na ni existenčně závislých, ačkoliv přímo nemontují auta u pásu nebo třeba nevyrábí brzdové destičky. Tohle uspořádání generuje ohormné zpoždění propadu. A samozřejmě neplatí, že když Škodovka prodá o 30% míň aut, tak obchod s nábytkem na boleslavském sídlišti prodá o 30% míň stolů. Ten také může klidně zkrachovat, protože nepracuje s takovou marží a kumulovaným ziskem jako Škoda. O přístupu k úvěrům nehovořím. Dopady do ekonomiky se tedy odhadují blbě, což je věc neblahá pro ekonomy a bohužel blahá pro politiky.
Pokud se na něčem nedá jednoduše shodnout, tak se to dá ohnout oběma způsoby a posloužit si tím libovolným způsobem. ČSSD i ODS to právě předvádí. Zkusme nalézt alespoň nějaké záchytné body.
Euro
Obecně panuje přesvědčení, že by Euro českému obchodu prospělo. Proč? Protože jeho zavedení odstraňuje kurzové riziko. Každé riziko se projevuje v koncové ceně a to navíc s rizikovou prémií. Pokud obchodník použije nějaký zajišťovací instrument, musí zaplatit bance a to tolik, aby se nejen zajistil, ale i vydělala banka, pokud se rozhodne zajistit sám, tak obvykle skončí s vyšší vlastní přiřážkou určenou na kurzové pohyby, než by bylo nutné. Příplatky za riziko tak prodražují produkci a samozřejmě snižují konkurenceschopnost. Intenzivně obchodujícím firmám samozřejmě nic nebrání už teď fungovat v Eurech, ale velká část plateb (platy, platby státu) se prostě musí provést v Korunách.
Druhá věc je, že nám aktuálně slaboučká Koruna pomáhá za krize přežít. Omezuje chuť po spotřebě importovaného zboží (což je věc, která se jinak dosahuje v EU těžko) a zlevňuje naše exporty. Navíc relativně zlevňuje i již nasmlouvanou pracovní sílu, což je opět něco téměř pohádkového. Vzhledem k tomu, že export je to na čem stojíme, tak to není špatná zpráva, ne? Myslím tedy, že v současnosti je pro nás Koruna jednoznačnou výhodou oproti stavu, kdybychom měli Euro.
Šrotovné
Je nesporné, že prvním nástrojem proti krizi, který se v ekonomice projevil je šrotovné. Tedy německé šrotovné. Výroba Fábií běží opět na 100%, aby dokázala pokrýt poptávku po autech v přepočtu za 130.000 Kč. Jisté je jedno: není dobrý nápad zavádět šrotovné v ČR a něco jsme přehlédli. První je jednodušší: stát zadotuje část nákupní ceny vozu. Na tom rozhodně nevydělá přímo. DPH, silniční daň (o dani ze zisku výrobce nemluvím, ta letos vysoká nebude) by shrábnul tak jako tak (DPH z jiné spotřeby a silniční daň ze starých aut). Aktuálně je veden spíš snahou odvrátit škody, které by hypoteticky nastaly, kdyby automobilky přizpůsobily úroveň produkce reálné poptávce. A tím se dostáváme k tomu přehlédnutí. Krize jen ukázala, že automobilová výroba je nafouklá bublina. Bez uměle nafouklé poptávky tažené nesmyslnou spotřebou je rovnovážná produkce snad někde na polovině objemu výroby aut. Realita je prostě taková, že není velký rozdíl mezi tím, jestli máte auto 3 nebo 5 let. V praxi se ovšem uplatňoval spíš ten první model. Pokud přejdete na ten druhý, objeví se převis produkce. Její zvednutí šrotovným je dočasné. Když se nevyčerpají peníze vlád, tak se vyčerpají řady ojetých aut už předtím zdecimované eko opatřeními. Doufá se, že do té doby se vše vrátí ke starému, ale je tu riziko, že lépe už bylo. Za této situace je jedině rozumné automobilovou produkci pomalu snížit už teď a trh vyčistit, protože dlouhodobě stimulovat ho nedokážeme. To by byla cesta, kdy bychom dokázali část kapacit v ČR převést během dvou nebo pěti let převést někam jinam. Takhle jednou narazíme na schod a bude to bolet.
Vládní výdaje
Šrotovné je jen jednou z palety vládního rozhazování, které by mělo zřejmě vyléčit koně, který se zastavil. Jisté je, že peníze vlády jsou ty nejdražší, které teď máme. Teda hlavně spíš nemáme. Rozpočty vlád byly schodkové už před krizí. Za ní se schodky zásadně zvýší a pokud to, co nemáme ještě roztočíme v ohromné poslední hostině, tak tu máme dlouhou krizi, která nás bude dusit po dalších třeba 20 let.
Lidé začali šetřit z důvodů nejistoty očekávání. To je logický krok. Vlády se chovají naprosto opačně. Tedy nelogicky. Navíc většina vládních výdajů bude mít velmi dlouhý průběh, ale nyní je třeba šokové změny představ firem o budoucím vývoji, aby se vývoj zlomil. Ten se tím nedosáhne.
Jak?
Přesto se zdá, že se v ČR začína vykrystalizovávat cesta, která by nás snad jednou nemusela mrzet:
- žádné velkolepé vládní utrácení
- zrušení DPH na firemní vozy odblokuje odložený nákup firem, které jsme zastavili fakt v ten nejlepší okamžik tak nějak sami
- urychlení odpisů změní neochotu firem investovat právě teď
- znovu se začíná mluvit o reformě sociálního systému, který z našeho rozpočtu dělá z velké části pevně daný průšvih na roky dopředu
